Eadweard Muybridge
(9. Duben 1830 – 8. Květen 1904)
byl britský fotograf známý hlavně proto, že jako první využil více fotoaparátů pro zachycení pohybu a také pro svůj zoopraxiscope – zařízení pro promítání pohyblivých obrázků, kterým předběhl celuloidový filmová pás využívaný dodnes.
- Přečtěte si více o životě a tvorbě Eadwearda Muybridge.
- Navštivte fotokolekci Muybridge a použijte to jako referenci pro animaci.
Muybridge se narodil jako Edward James Muggeridge v Kingstonu nad Temží v Anglii. Proslýchá se, že si změnil prní jméno podle krále Eadwearda, jak to píše podstavec korunovačního kamene, který byl opětovně vztyčen v Kingstonu v roce 1850. Muggeridge se stal Muygridge a poté Muybridge po svém odchodu do emigrace do Ameriky na začátku 50. let 19. století.
V roce 1855 přichází Muybridge do San Francisca a začíná zde svoji kariéru jako zástupce vydavateství a prodejce knih. Zde našel svoji oblibu ve fotografii, která se ještě prohloubila poté, co léčil ze zranění po nehodě dostavníku v Anglii, jež jej málem připravila v roce 1860 o život. Roku 1866 se Muybridge vrátil do San Francisca a zřídil si místní fotografickou živnost. Předpokládá se, že dělal také asistenta fotografu Carleton E. Watkinsovi, jenž se specializoval na fotografování krajiny, ačkoliv jsou proto jen slabé důkazy.
Muybridge si začal budovat svůj věhlas v roce 1867 fotografiemi parku Yosemite a San Francisca (mnozí fotografové kopírovali a tak v Yosemite zachycovali stejné scenérie jako dělal Watkins). Muybridge se stal brzy slavným pro své fotografie krajiny, které ukazovaly majestátnost a rozpínavost Západu. Obrazy byly publikované pod pseudonymem “Helios.” V létě 1866 byl Muybridge pověřen fotografováním vojenské expedice U.S. Army na nedlouho před tím zakoupenou Aljašku.
V roce 1871 Muybridge pozval California Geological Survey k fotografování výpravy do High Sierra. Ještě v ten rok se oženil s Florou Stone. Několik let poté se jako úspěšný fotograf věnoval cestování. Od roku 1873 se Central Pacific Railroad rozšiřuje na indiánská území a U.S. Army najala Muybridge na fotografování následující Modocké války.
V r. 1872 příští kalifornský guvernér Leland Stanford, podnikatel a majitel dostihového závodiště zavolal Muybridge, aby mu položil otázku (nikoliv sázku, jak se populárně obecně věří): Stanford přišel na to, že existuje bod kdy má rychle cválající kůň všechny čtyři kopyta nad zemí. Pro potvrzení tohoto předpokladu Muybridge vyvinul systém pro instantní snímání pohyblivého obrazu. Technologie Muybridge zahrnovala chemické postupy pro výrobu fotografií a elektrickou spoušť sestrojenou Stanfordovym elektro-inženýrem Johnem D. Issacsem. Jeho spolupráce se Standfordem byla dlouhá a intenzivní, co se nakonec projevilo jako jeho vstupenka do historických knih.
V roce 1874, kdz ještě pořád žil v oblasti zálivu San Francisca, Muybridge zjistil, že jeho žena má milence, majora Harryho Larkynse. 17. října 1874 potkal Larkynse a řekl mu: “Dobré ráno pane majore. Mé jméno je Muybridge a tady je odpověď na dopis, jenž jste poslal mé ženě”; a na to jej zastřelil. Byl obviněn ze zabití, avšak nakonec byl zproštěn obvinění z vraždy. Tato epizoda Muybridgova života se stala předmětem opery “The Photographer” skladatele Philipa Glasse − obsahovala vyjádření z procesu jako i Muybridgův dopis své ženě.
Muybridge předpokládál, že Larkyns je také otcem jeho syna (nicméně, jako dospělý měl mladý muž jasné črty Muybridge). Po propuštění Muybridge opustil na nějakou dobu USA a fotil ve střední americe. Vrátil se až roku 1877.
V r. 1878 Muybridge úspěšně vyfotografoval koně v rychlém pohybu a použil při tom sérii 50 kamer. Každá z nich byla umístěna na trati podél dráhy kudy cválal kůň a uzávěrka každé z nich byla ovládaná trojici drátů, které spouštěly kopyta koně. tato serie, která se nyní nachází v Stanford University, se nazývá The Horse in Motion a mimo jiné také dokazuje, že existuje moment, kdy jsou všechny nohy nad zemí. Nejedná se ovšem o moment, kdy jsou nohy natažené kupředu a dozadu tak, jak to zobrazují mnozí ilustrátoři, nýbrž o moment, kdy jsou přední i zadné nohy stažené pod tělem koně a dochází ke zvratu z z tahu z předních noh k odrazu od noh zadních.
Poté vedl výzkum 
pro zlepšení jím navržených chemických metod k zvýšení kvality fotografického snímání pohybu. Doufaje v kapitalizaci značného zájmu publika, kterou jeho obrazy přitáhly, vynalezl Muybridge Zoopraxiscope – přístroj podobný Zoetrope, ale promítající obrazy. Publikum tak mohlo spatřit realistický pohyb. Tento systém byl v mnoha ohledech předchudcem vedoucím k vynálezu filmu.
Muybridge použil svoji techniku mnohokrát – fotografoval lidi i zvířata a studoval jejich pohyb. Lidé zvyčejně fotografoval nahé nebo spoře oděté v mnoha různých situacích. Od boxu přes chůzi po schodech dolu a dokonce i malé dítě běžící ke své matce byly pro Muybridge dostatečně zajímavými, aby se staly předmětem jeho fotografií. V každém případě Muybridgova práce stojí na počátku vědecké biomechaniky a zkoumání atletického pohybu.
Podobná sestava velkého množství pečlivě načasovaných kamer se používá v dnešní moderní tvorbě speciálních efektů, avšak s přesně opačného důvodu: snímání z různých úhlů pohledu kamery s malým nebo žádným pohybem předmětu.
Eadweard Muybridge se vrátil do rodné Anglie v roce 1894 a zemřel v r. 1904 v Kingstonu nad Temží v době, kdy žil v domě své sestřenice Catherine Smith v Park View na Liverpool Road 2. Byl zpopelněn a jeho ostatky jsou ve Wokingu.
|
Vliv:
|
Podívejte se na Muybridgovy kolekce a nechte se inspirovat pro svoji vlasní animaci